fotky

Čihošťský zázrak

17. 11. 2008 13:31
Rubrika: Články

Čihošťský zázrak


Psal se rok 1949 a v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie byla sloužena mše svatá. Při mši svaté v místním kostele, právě
při kázání faráře Josefa Toufara, se půlmetrový kříž umístěný
na hlavním oltáři několikrát pohnul ze strany na stranu.
Farář sám o ničem nevěděl: dle vlastnoručního záznamu ve svém deníku byl informován o této události až následující den místním kovářem panem Pospíšilem. Kromě zmíněného kováře pohyb křížku
při mši svaté však zaregistrovalo ještě dalších 19 svědků, kteří začali šířit zprávu o podivném jevu do širokého okolí.

Zpráva o zázraku se rychle rozšířila a  do Číhoště přijíždělo velké množství věřících i církevních hodnostářů. O tuto událost se však mimo to začínají okamžitě zajímat i orgány komunistické policie. Státní bezpečnost na místě odhalila důmyslnou soustavu převodů a táhel, jimiž farář nepozorovaně manipuloval a podvedl tak svoje věřící.
28. ledna 1950 byl Toufar zatčen příslušníky Státní bezpečnosti
a mučen. Měl být přinucen k doznání, že při mši manipuloval s křížkem na oltáři.

Do roku 1989 oficiální místa tvrdila, že tzv. číhošťský zázrak byl zinscenován Vatikánem a církví. Po r. 1989 se kauza znovu otevřela
a začalo se mluvit o akci StB, která celý podvod připravila.

Vyšetřovatel Mácha s Čechem podrobují Toufara krutému mučení, farář je bit obušky, týrán žízní a temnotou. Teprve 22.února zmučený kněz podepsal protokol s přiznáním, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem, zároveň byl vypracován další protokol, ve kterém
se přiznává k pohlavnímu zneužívání dětí, nechyběl i přípis kde měl stvrdit, že proti němu nebylo použito násilí.
O den později 23.února byl odvezen do Číhoště, kde měla proběhnout rekonstrukce, která byla nafilmována. Tento propagandistický film se měl pod názvem: "Běda tomu, skrze něhož....." promítat ve všech kinech jako svědectví o odhalení "spiknutí katolické církve Vatikánu proti lidově demokratickému zřízení". Avšak během natáčení se ztýraný kněz zhroutil a všechny prvotní příznaky hovoří o rozsáhlém zánětu pobřišnice následkem proděravění střev či žaludku. P. Josef Toufar je proto na přímý zásah ministerstva vnitra převezen prakticky již v agonii do pražského SANOPZU k urgentní operaci zažívacího traktu. (Ministerstvo zřejmě mělo eminentní zájem na tom, aby zůstal naživu pro připravovaný monstrproces, ve kterém by se veřejně doznal před celým národem
k podvodnému zázraku s pohyblivým křížem.)

K otřesnému způsobu, jakým z kněze Toufara bylo vynucováno "přiznání" k zinscenování zázraku, lze uvést dvě svědectví
od tehdejšího personálu SANOPZU, pořízená v roce 1968:
Zdravotní sestra SANOPZU: "...byla jsem i v koncentráku, viděla jsem už v životě hodně, ale nikdy tak hrozný případ násilí. Na jeho těle nebylo jediné nekrvavé místo, z úst mu vytékaly sliny a krev..."
MUDr. František Maurer: "Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych - jasná vražda!"
Krátce po operaci v SANOPZU dne 25. února 1950 ve 20.35 hodin
P. Josef Toufar umírá. Jako diagnosa je dodatečně uveden zánět pobřišnice po perforaci žaludku.

Tělo nebohého faráře bylo poté pohřbeno do hromadného hrobu spolu se čtyřiceti dalšími zemřelými v Praze - Ďáblicích a jeho smrt
je úředně oznámena pozůstalým až v roce 1961, kdy jim notářství
v Havlíčkově Brodě sdělilo, že Josef Toufar zemřel 25. 2. 1950
na zánět močových cest.

Režim nicméně bez ohledu na smrt P. Toufara rozjíždí ideologickou kampaň, ve které jej označuje za agenta Vatikánu, západního špióna a dovedného manipulátora, který se "neštítil použít pro své cíle
i podvodu s domnělým zázrakem". Dovedně se přitom daří zamlčovat, že farář je již díky vyšetřovacím metodám komunistické policie několik týdnů mrtev.
O zázraku byl natočen dokumentární propagandistický film "Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází." Film byl promítán v kinech celé republiky, jen v Číhošti se nesměl promítat. Vesnice Číhošť také zmizela ze všech map, aby se na ni rychleji pozapomělo.
Zásluhou zdejších farníků byl po "sametové revoluci " odhalen páteru Josefu Toufarovi, ale i dalším stíhaným a mučeným farářům památník
u zdejšího kostela. Zhotovil ho akademický sochař Roman Podrázský
z Přibyslavi.
Svědkové
Bylo 11. prosince 1949. Den jako každý jiný. Věřící se shromáždili
na dopolední mši.
Kněz J. T. na kazatelně zdvihl levou ruku směrem k oltáři a řekl: „Všemohoucí je s námi, ten nás vidí.“ Na tato slova se křížek, vysoký asi 50cm pohnul. 3x na stranu epištolní, 2x na stranu evangelijní, která byla směrem na západ, bohužel. Zázrak vidělo 19 svědků. Toufar si ničeho nevšiml a o celé věci se dozvěděl až od kováře Pospíšila.

Jedno z autentických svědectví uvádí: Při kázání si položil pravou ruku na prsa a řekl: „Pán Ježíš přebývá s námi ve svatostánku.“ Podívala jsem se na svatostánek a spatřila jsem, jak se křížek, umístěný nad svatostánkem naklonil směrem k sakristii, hodně hluboko, že jsem měla strach, aby nespadl. Pak se vrátil do původní polohy, stál chvilku zpříma a pak se vyklonil hluboko na druhou stranu. Celý jev se opakoval 3x nebo 4x …

Pan Václav Trtík (narozen 1924) si kříž prohlédl zblízka: „…také jsem navštívil ve všední den kostel a kříž jsem si prohlédl, aniž by někdo
na něj sáhl. Kříž byl celý pootočen ke kazatelně, přičemž kolmé břevno kříže bylo skloněno kupředu dost značně, takže vrchol přesahoval základnu – podstavec kříže, ve kterém byl upevněn. Podstavu kříže tvořila půlkoulička o průměru asi 8cm.

Celý křížek byl vysoký asi 50cm. V kostele byly celkem 3 stejné kříže, zhotovené asi v r. 1901. Kostel jsem dobře prohlédl, včetně kazatelny a oltáře, a nikde jsem nepozoroval ani nejmenší stopy po nějakém zařízení. Všude byla naprosto čistá a neporušená zeď. Až na to,
že po zdi byla vedena bílá stočená šňůra elektrického vedení…“

Z vyšetřovacích spisů a z rozsudku nad hlavním vyšetřovatelem StB Ladislavem Máchou, odsouzeného za trestný čin těžkého poškození na těle a zneužití moci úřední a služební, vyplývá, že se Toufar
o 1. pohybu kříže dověděl až od svých věřících. Nadto se pohyby ještě opakovaly i po Toufarově zadržení a snad i po jeho smrti.

K dispozici jsou svědectví místních obyvatel, že páter byl technický antitalent. Neuměl si vyměnit ani duši u kola či žárovku. Navíc zařízení, které bylo sestrojeno StB podle údajného Toufarova doznání, nefungovalo, tak jak si představovali.
Kněz, který nastoupil po páteru Toufarovi potvrdil, že pohyb kříže zaznamenal ještě 2 roky po jeho smrti. Jenže tento kněz, prosil svědky tohoto jevu, aby o tom v žádném případě nemluvili, protože nechtěl dopadnout jako Toufar.

11. prosince 1998 byl do Číhoště pozván biskup Dominik Duka, aby posvětil nově instalovaný oltář. Přítomen byl i opat otec Marián.
3 ženy, které připravovaly jídlo, si povšimly, že na bočním okně na faře se vytvořil z námrazy kříž. Na okně bylo pravidelný kříž vidět
po zbytek dne a ještě den následující, do chvíle, než začala obleva
a kříž roztál. Toto znamení se objevilo na den přesně po 49 letech,
co se křížek poprvé pohnul.
 

Jak to vlastně ve skutečnosti bylo, nelze dnes po desetiletích asi
už s určitostí nikdy objasnit. Ať již však pohyblivý křížek nastražila StB sama, aby měla záminku k tvrdému úderu proti církvi (souběžně
se zatčením Toufara byl totiž zatčen jeho "soused" želivský opat Vít Tajovský a většina opatů a vyšších církevních hodnostářů v republice a posléze v takzvané Bartolomějské noci z 13. na 14. dubna 1950 násilně internováni všichni řeholníci z více jak 140 českých
a 70 slovenských klášterů), či zda se před pětačtyřiceti lety stal
v malé vesnici na Vysočině opravdu zázrak, nemůže změnit nic
na faktu, že se kněz Josef Toufar, původem z Arnolce u Jihlavy, stal skutečným mučedníkem Kristovy církve, jenž prolil svoji krev
až do poslední kapky.

Zobrazeno 9428×

Komentáře

Calid

Já jsem na toto téma viděl novodobý film (to jest točený po revoluci, snad vloni), a tam doložili i pochybnosti o pravosti podpisu přiznání. Ale mezi námi, polomrtvý člověk asi podepíše i to, že není.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio